Sušice - Albrechtice - Sedlo - rozhledna a hradiště

Rozhledna na Sedle u Albrechtic je navržena jako dřevěná příhradová konstrukce, jejíž tvar tvoří půdorysně sedmiúhelník s poloměrem opsané kružnice 3,9 metru v nejnižším podlaží. Výška rozhledny je 27,75 metru. Vyhlídková plošina je umístěna ve výši 24 metrů. Rozhledna byla slavnostně otevřena 13.12.2009.

 

Po roce 600 př.n.l. na Šumavě a v Pošumaví vybudovalo tehdejší galské obyvatelstvo mohutné fortifikace. Byly opevněny vrcholy Sedla u Albrechtic, Věnce u Lčovic, hradiště Jámy u Míčovic, Hrádku u Třebánic, Razibergu u Boletic a pravděpodobně bylo vybudováno také nejvýše položené opevnění pravěkých Čech Obří hrad u Studence. Geografické umístění těchto hradišť situovaných na samý okraj kulturní krajiny pravěké tradice je pozoruhodnou sídelně archeologickou otázkou. Tato ohrazení nemají souvislost s hlavními liniemi komunikací, využívanými od pravěku do raného novověku a je zřejmé, že lemovala již tehdy osídlený prostor.

 

Hradiště Sedlo u Albrechtic je vybudováno ve výšce 902 metrů, na horském hřbetu ze všech stran nápadné dominanty horního Pootaví, má tvar protáhlého úzkého mnohoúhelníku. Opevnění je dlouhé v delší ose 403 m a široké v příčných osách od 114 po 32 metrů. Celková délka valů činí více než 920 metrů. Svahy hory jsou na všech stranách příkré s dominantním převýšením nad okolním terénem. Hradiště obklopuje kamenný val o výšce až 10 metrů, měříme-li z vnějšku a 1 - 1,5 metru z vnitřku. Hradba využívala v mnoha úsecích skalisek jako opěrných bodů. Je uváděno, že byla zesílena pěti bastionovými výběžky. Původní vstup do opevněného areálu se nachází na jihovýchodní straně a to v podobě ulicovitého útvaru o délce 17 metrů a šířce 1,5 metru. Podle spečeného valu na severozápadní straně mělo opevnění zaniknout požárem.

 

Z poměrně četných reliktů osídlení je nutno jmenovat dvě polozemnice o rozměrech cca 6 x 4 metry. V jejich výplni byla nalezena keltská materiální kultura, výhradně z 5. a 2 - 1. století př.n.l. Zmínky zaslouží kromě zlomků kolkované a tuhové keramiky a nože prestižní předmět malovaného keramického zboží a bronzová opěrka antického poháru, která svědčí o vyšším sociálním prostředí tehdejších obyvatel. Sedlo bylo ještě sporadicky osídleno i na konci doby římské a na počátku doby stěhování národů, snad v souvislosti s historickou komunikací, spojující jihozápadní Čechy a Podunají. Hradiště Sedlo bylo znovu objeveno až roku 1929 a poprvé zkoumáno učitelem Bedřichem Dubským v letech 1930- 32.

 

Pro úplnost je ještě nutné uvést, že pan Kuchyňka, statkář z Albrechtic zde chtěl někdy před rokem 1883 postavit vyhlídkovou věž. To co se nepovedlo panu Kuchyňkovi se povedlo vojákům a ti zde postavili hlásku, která sloužila až do 60. let minulého století.
Nyní je Sedlo vítaným turistickým cílem.

 

Podle pověsti bylo Sedlo v dávné minulosti osídleno stejně jako Obří hrad skutečnými obry, většími než jsou běžní lidé. Podle psychotroniků má lokalita na Sedle silnou pozitivní bioenergii, takže následné osídlení Kelty mohlo být na základě rozhodnutí jejich druidů.  

 

Pramen: vysvětlující tabule na Sedle 

Mapa