SEČ | Železnohorský region

Berlova vápenka u města Třemošnice, známá též jako Vápenka Závratec, je cenná technická a kulturní památka, dokládající místní průmyslovou tradici a historii. Jde o evropskou raritu – 150 let starou výrobnu vápna, ke které vedla 5 km dlouhá lanová dráha.

Ložisko Běstvina se nachází v severozápadní části Národního geoparku Železné hory.

Nedaleko obce Deblov, na kótě Na Chocholce se nacházejí rozlehlé křemencové skalky ordovického stáří, které reprezentují zachovalé dno moře.

Přehrada Pařížov je nádherné vodní dílo, které pro neznalé zůstává ukryto v údolí řeky Doubravy nad obcí Pařížov na Chrudimsku. Jedná se o kamennou přehradu postavenou v letech 1909 až 1913, která nedávno oslavila 100 let své existence.

Kaple ve stylu barokní gotiky má půdorys šesticípé hvězdy s konkávně prohnutými stranami, je zaklenuta kupolí s šestibokou lucernou.

V roce 2006 byla kaplička opravena. Tato drobná církevní stavba je zasvěcena Srdci Ježíšovu a Srdci Panny Marie.

První zmínka o obci je již z roku 1137 v letopisu kanovníka vyšehradského. Tehdy je v obci také již připomínán farní kostel sv. Jana Křtitele.

Filiální gotický kostel sv. Kateřiny je ze 14. století, později však byl upravován. Fara, která zanikla kolem roku 1623, nebyla obnovena. Na hřbitově stojí zvonice z 16. století, která je v přízemí zděná a ve vrchním patře dřevěná.

Hřbitovní kostel Svatého Kříže v Ronově nad Doubravou se nachází v dominantní poloze na skalnatém návrší nad údolím řeky Doubravy 1,5 km jihovýchodně od centra města.

Kostel je poprvé písemně doložený k roku 1537, je však mnohem starší. Jako vlastnický empírový kostel byla stavěna patrně někdy mezi lety 1110–27.

Kostel sv. Štěpána stojí na místním hřbitově a byl prvním kostelem v Seči. Již v roce 1350 je připomínaný jako farní.

Rozlehlý barokní chrám postavený uprostřed ronovského náměstí byl postaven letech 1847–57 na místě staršího, původně gotického kostela (před 1358) kolínským stavitelem Františkem Palečkem. Starý kostel byl roku 1847 zbořen a na jeho místě začala stavba nového, značně většího.

Pozdně renesanční kostel sv. Vavřince v Seči pochází z roku 1620 nákladem Karla Záruby z Hustířan. Kostel se skládá z dlouhého presbyteria a osmihranné lodi s kopulí, před níž stojí věž.

Jedná se o malé vesnické muzeum – galerii. Naleznete zde výstavní expozici na téma „Konečně pravda o budování přehrady Seč“.

Bezobslužné informační stanoviště – BIS s tématem STAROHORY – PROTEROZOIKUM.

Přímo v areálu hradu Lichnice naleznete kovovou rozhlednu, která se nenápadně ukrývá v torzu hradní věže. Za jasného počasí se odtud odkrývají fantastické výhledy do daleka.

Licibořický kostel je zmiňován již ve 14. století. O původním kostele a jeho staviteli není nic známo. V roce 1350 byl kostel i s celou farností převeden do správy nově založeného biskupství litomyšlského, předtím byl držen pražským arcibiskupstvím. Roku 1603 kostel patřil protestantům, v době pobělohorské byl navrácen katolické církvi.

Ve svahu nad Licoměřicemi se nachází pozůstatky po těžbě uranu v podobě odvalů a oplocených důlních objektů.

Nedaleko od zelené tur.značky na okraji pralesa Polom směrem na Hlubokou. Lesní přírodní rezervace nedaleko obce Horní Bradlo, uchovávající ukázku původního pralesového charakteru lesa v Železných horách.

Necelých 30 km dlouhá naučná stezka nabídne pohledy do vápencových lomů a seznamí s historií těžby vápence v Železných horách.

V lomu je těžen vápenec silurského a devonského stáří (prvohory). Jsou zde popsány četné nálezy unikátních minerálů i zkamenělin.

Zřícenina hradu Rabštejnek je založena na křemencích ordovického stáří. Ve svahu pod zříceninou a jihozápadně od ní se nacházejí rozlehlá kamenná moře se zajímavou flórou i faunou. Na některých vrstevních plochách kamenů je možné sledovat stopy po činnosti vrtavých organismů, kteří žili v prvohorách.

Nacházíme se v Českém masivu, na okraji Středočeské oblasti, v místech výskytu sedimentárních hornin prvohorního a druhohorního stáří. Místní horniny ukrývají svědectví o přítomnosti dvou různě starých moří.

Dřevěná rozhledna s posezením byla postavena v roce 2007 na soukromém pozemku, ale je veřejnosti volně přístupná. Rozhledna s posezením stojí na soukromém pozemku Jaroslavy a Josefa Bohuňkových z Licoměřic.

Naleštěná plocha + informační tabule: Nacházíme se v západní části Národního geoparku Železné hory, v centrální části vrcholového hřebene Železných hor. Stojíme na východní straně skalnatého ostrohu Ohebské skály.

Areál pro wakeboarding a vodní lyžování Wake/Seč je situován nedaleko města Seč v okrese Chrudim. Díky nové turistické trase je přímo propojen s moderním kempem Autokemp Seč Pláž vzdáleném cca 250 m.

Náměstí Prof. Čeňka Strouhala Provozovatel: Město Seč

Městský úřad. Provozovatel: Město Třemošnice

Téměř zapomenutá zřícenina hradu Oheb, s nádherným výhledem a kolmým srázem do Sečské přehrady.Hrad byl podle pověsti založen v 11. století, ve 12. a 13. století byl držitel klášter Benediktů z Vilémova.

Stavba má novou fasádu a opravenou střechu. Zámecká kaple je zrušena a v této místnosti, která procházela přes dvě podlaží, je vestavěno opět patro.

Původně rokokový zámeček z poloviny 18. století. Je to obdélná, přízemní stavba s dřevěnou věžičkou, členitou hlavní fasádou a se štítem uprostřed.

Lipka se nachází na kopci jižně od Bradla. V okolí rostlo mnoho lip – od nich název Lipka. Již v dávných dobách zde stála mohutná tvrz. První písemná zpráva o lipeckém panství je z roku 1303.

Jedná se o třípodlažní stavbu podélného tvaru s centrálním klenutým vchodem. Budova dřívějšího zámku byla stržena v roce 1823 a roku 1825 postavena nová, tzv. úřednická.

Jednou z památečných staveb města Seče je renesanční zámek vystavěný před rokem 1577 se zachovalým portálem s erby majitelů Karla Záruby z Hustířan a Anny z Valdštejna, nyní sídlo městského úřadu. Zámek v městečku Seč vznikl na místě dřívější tvrze po roce 1564. Počátkem 17. stol. byla pozdně renesančně přestavěna a rozšířena o kratší příčné křídlo, dokončení přestavby roku 1610 připomíná kamenný vstupní portál.

Zámek leží na konci města, asi 50 m vlevo od silnice vedoucí do Běstviny. Veřejnosti není přístupný.

U obce Hoješín, prakticky na břehu Sečské přehrady, najdete malý zbytek hřbitova z počátku 19. stol., který byl zrušen a zlikvidován roku 1980. Zbytek hřbitova založený v první polovině 18. století se nachází nedaleko obce Hoješín. Celkem tu bylo asi 300 hrobů.

Dub je nazýván Žižkův na základě dvou výprav husitů, které dobývaly hrad Lichnice. Žádné z výprav se však sám Žižka neúčastnil.

Na ostrohu nad Třemošnicí byl v 2. pol. 13. století vybudován hrad Lichnice. Hrad je přístupný oficiálně od května do října, ale kolem brány se dá projít po cestičce vždy a hrad tak navštívit kdykoli.

Hrad vybudovali ve 14. století, kdy byl majetkem Matyáše z Rabštejna. Později kolem 16. století hrad zpustl. V 19. století nechal kníže František Josef Auersperk romanticky upravit zbytky hradního paláce.

Skalnatý ostroh, na kterém hrad stál, byl přístupný jedině přes strmé sedlo od severu po dřevěných schodech a žebřících. Na vrcholu stál věžovitý palác nepravidelného půdorysu, v jehož přízemí se nacházelo skladiště a hospodářské příslušenství, v patře pak bydlel majitel.