TIPY – PAMÁTKY | Železnohorský region

Berlova vápenka u města Třemošnice, známá též jako Vápenka Závratec, je cenná technická a kulturní památka, dokládající místní průmyslovou tradici a historii. Jde o evropskou raritu – 150 let starou výrobnu vápna, ke které vedla 5 km dlouhá lanová dráha.

V místní části obce zvané "Na Hrázi" za níž se dříve nacházel Velký Dřenický rybník, který již v současné době neexistuje se do Bylanky vlévá Markovický potok. Na Hrázi se dále nachází kaplička zasvěcená sv. Janu Nepomuckému, která zde byla vystavěna před 200–300 lety. Za zmínku také stojí pramen potůčku Dřenička.

Husův sbor se nachází v ulici Barákově a je umístěn naproti kostelu Zvěstování Panny Marie. I když při svém vzniku náboženská obec nepočítala se stavbou sboru, byla později donucena stavbu uskutečnit.

Kostel Zvěstování Panny Marie se starobylou zvonicí tvoří ucelený komplex jižně od centra města. Tento celek je vzácnou kulturní památkou venkovského typu.

Přehrada Pařížov je nádherné vodní dílo, které pro neznalé zůstává ukryto v údolí řeky Doubravy nad obcí Pařížov na Chrudimsku. Jedná se o kamennou přehradu postavenou v letech 1909 až 1913, která nedávno oslavila 100 let své existence.

Hřebčín byl postaven roku 1875 rodem Kinských, svou moderností budí obdiv dodnes.

Rodinná hrobka Thunů byla dostavěna roku 1872 v pseudorománském slohu podle návrhu architekta Františka Schmoranze spolu s pitevnou, márnicí, křížem a ohradní zdí. V roce 1874 byla do hrobky jako první pochována Terezie Thunová a pak i ostatní členové hraběcí rodiny z původní hrobky uprostřed hřbitova.

Roku 1898 byla zde postavena obecním nákladem K. 1425,50 kaple, vysvěcena roku 1899 Panně Marii.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1383. Kaplička se nalézá na rozcestí okresní silnice a cesty do vsi na okraji obce.

Zděná výklenková kaplička obdélného půdorysu snad z 2. pol. 18. století.

Kaple ve stylu barokní gotiky má půdorys šesticípé hvězdy s konkávně prohnutými stranami, je zaklenuta kupolí s šestibokou lucernou.

Kaple v blízkosti železničního přejezdu silnice I/17 na výjezdu k Čáslavi. Parkování možné v Tylově ulici, železniční stanice (tratě Přelouč - Prachovice a Chrudim - Heřmanův Městec) asi 100 m severně.

Horní Bradlo a jeho okolí patří mezi oblíbená rekreační místa Železných hor. Chaloupka v Travné. Najdeme ho na řece Chrudimce a o jeho důležitosti pro turisty a rekreanty svědčí řada prvků. Za prvé – je to křižovatka turistických cest, kde se setkávají trasy všech barev, za druhé – zde najdeme mnoho rekreačních objektů, které jsou nenásilně včleněny do lesnaté krajiny. Kostel v Horním Bradle Osada, jejíž nedílnou součástí je také Dolní Bradlo, je poprvé připomínána roku 1329.

V roce 2006 byla kaplička opravena. Tato drobná církevní stavba je zasvěcena Srdci Ježíšovu a Srdci Panny Marie.

Historickou dominantu obce, kapli Panny Marie Karmelské, naleznete na obecní návsi. Postavena byla za císaře pána v roce 1871. Přežila minulý režim a v 80. letech byla občany obce rekonstruována na vlastní náklady.

Kaplička postavená v roce 1902 stojí na místě původní kapličky z roku 1825, která musela být pro špatný stav zbourána.

Hřbitovní kostel zbudovaný v letech 1682–84. Dvouvěžová jednolodní stavba s obdélným presbytářem orientovaným na východ.

Gotický kostel se poprvé jako farní připomíná roku 1349. V první polovině 18. století barokní úprava (loď, západní průčelí).

Při vstupu do kostela vítá návštěvníka bohatě členěné průčelí. Ve štítě je socha sv. Bartoloměje, po jeho stranách a na vrcholu jsou potom sochy dětských postav se symboly tří hlavních církevních ctností – láska, víra a naděje.

Kostel stojí na mírné vyvýšenině obklopené příkopem, který se zachoval na severní straně.

Nejvýznamnější architektonickou památkou města je původně románský farní kostel sv. Jakuba, později barokně upravený.

První zmínka o obci je již z roku 1137 v letopisu kanovníka vyšehradského. Tehdy je v obci také již připomínán farní kostel sv. Jana Křtitele.

Uvnitř je kostel jednolodní s trojboce uzavřeným, klenutým presbytářem.

Filiální gotický kostel sv. Kateřiny je ze 14. století, později však byl upravován. Fara, která zanikla kolem roku 1623, nebyla obnovena. Na hřbitově stojí zvonice z 16. století, která je v přízemí zděná a ve vrchním patře dřevěná.

Hřbitovní kostel Svatého Kříže v Ronově nad Doubravou se nachází v dominantní poloze na skalnatém návrší nad údolím řeky Doubravy 1,5 km jihovýchodně od centra města.

Kostel je poprvé písemně doložený k roku 1537, je však mnohem starší. Jako vlastnický empírový kostel byla stavěna patrně někdy mezi lety 1110–27.

Původně románsko-gotický kostel (snad přelom 13. a 14. století), upravený a rozšířený roku 1729. Věž z let 1816–17 nahradila dřevěnou zvonici.

Kostel je jednolodní s polygonálním presbytářem. Sakristie je umístěna po severní straně.

Hřbitovní kostel pochází ze 14. století a do dnešní podoby přestavěn v letech 1880–84.

Stolanský kostel je státní kulturní památkou. Je ve správě a vlastnictví Římskokatolické farnosti – děkanství Heřmanův Městec.

Kostel byl do dnešní podoby přestaven v r. 1898, před tím zde stávala budova nízká. Postavena byla asi ve 14. století, zdobena lupenitou ornamentikou.

Zchátralý gotický kostel byl v 1. polovině 18. stol. nákladem Jana Josefa hraběte Šporka přestavěn do barokní podoby.

Kostel sv. Štěpána stojí na místním hřbitově a byl prvním kostelem v Seči. Již v roce 1350 je připomínaný jako farní.

První písemná zmínka o kostele pochází z r. 1350. V r. 1874 přistavěna věž. Současná podoba svatyně je výsledkem úprav provedených v letech 1920–22.

Bývalý farní kostel svatého Václava je zděný, orientovaný, ve slohu gotickém a stojí na pokraji příkrého návrší, takže je se svou opodál stojící dřevěnou zvonicí zdaleka viditelný. Původní renesanční klenba kostela spadla částečně při požáru roku 1791 a zbytek byl odstraněn roku 1815.

Kostel sv. Václava se nachází na kopci ve východní části obce Mikulovice a tvoří tak její výraznou dominantu. Původní kostel sv. Václava zde stál již před rokem 1384, kdy máme první doklad o zdejší obci.

Z roku 1788 pochází pozdně barokní kostel sv. Václava. Kostel vznikl přestavěním kaple, kterou nechal v roce 1716 postavit hrabě Jan Špork.

Rozlehlý barokní chrám postavený uprostřed ronovského náměstí byl postaven letech 1847–57 na místě staršího, původně gotického kostela (před 1358) kolínským stavitelem Františkem Palečkem. Starý kostel byl roku 1847 zbořen a na jeho místě začala stavba nového, značně většího.

Pozdně renesanční kostel sv. Vavřince v Seči pochází z roku 1620 nákladem Karla Záruby z Hustířan. Kostel se skládá z dlouhého presbyteria a osmihranné lodi s kopulí, před níž stojí věž.

Barokní podoba kostela sv. Vavřince pochází z let 1764–1768. Chrám dal postavit hrabě Jan Josef z Thunu podle úřední listiny z roku 1792.

Areál kostela se nachází v centrální části městyse, v místech, kde plocha náměstí skrze skalnaté stěny strmě padá dolů k řece Chrudimce.

Gotický kostel z počátku 14. stol., přestavěný barokně ve 2. polovině 19. stol. Stavba s obdélnou lodí, se čtvercovým trojboce zakončeným presbytářem a hranolovou věží nad čtvercovou sakristií.

Kostel Všech svatých ve Stojicích je jednolodní přibližně orientovaná stavba s trojboce uzavřeným presbytářem. Jižní bok lodi a presbytář obíhá nízká římsa (na severním boku lodi chybí), presbytář a nároží sakristie podpírají opěrné pilíře.

Přímo v areálu hradu Lichnice naleznete kovovou rozhlednu, která se nenápadně ukrývá v torzu hradní věže. Za jasného počasí se odtud odkrývají fantastické výhledy do daleka.

Licibořický kostel je zmiňován již ve 14. století. O původním kostele a jeho staviteli není nic známo. V roce 1350 byl kostel i s celou farností převeden do správy nově založeného biskupství litomyšlského, předtím byl držen pražským arcibiskupstvím. Roku 1603 kostel patřil protestantům, v době pobělohorské byl navrácen katolické církvi.

Nedaleko od zelené tur.značky na okraji pralesa Polom směrem na Hlubokou. Lesní přírodní rezervace nedaleko obce Horní Bradlo, uchovávající ukázku původního pralesového charakteru lesa v Železných horách.

Honosná novorenesanční budova Občanské záložny byla postavena v letech 1899–1901 podle projektu architekta Rudolfa Křiženeckého.

Plocha oppida zaujímá prostor cca 23 ha na vrcholové plošině široké ostrožny v meandru řeky Chrudimky v nadmořské výšce 430–460 metrů. Na západě a severozápadě spadá ostrožna prudce do údolí Chrudimky, na S strany je spád mírnější, z východní a jižní strany ostrožna chráněna není a zde bylo postupně vybudováno trojité opevnění; valy jsou dosud zcela zřetelné.

Pohřební kaple Pachtů z Rájova v Turkovicích.

Volně přístupná rozhledna Boika nad Českými Lhoticemi nabízí pohled na Chrudim, Luži, Pardubice, Hradec Králové a při dobré viditelnosti na Krkonoše a Orlické hory. Dřevěná rozhledna je 14,5 m vysoká. Její vyhlídková plošina se nachází ve výšce 11 metrů, na kterou lze vystoupat po 32 schodech. Rozhledna byla zpřístupněna v roce 2006 a je volně přístupná.

Dřevěná rozhledna s posezením byla postavena v roce 2007 na soukromém pozemku, ale je veřejnosti volně přístupná. Rozhledna s posezením stojí na soukromém pozemku Jaroslavy a Josefa Bohuňkových z Licoměřic.

Pyritové doly byly přímo v centru obce a v jejím nejbližším okolí.

Předchůdkyní dnešní budovy byla barokní synagoga postavená v roce 1760. Do nynější novorománské podoby byla přestavěna v roce 1870. Vyprojektoval a postavil ji známý východočeský architekt František Schmoranz.

Dvou šachtová vápenka o nepravidelném obdélníkovém půdorysu, vyzděná z lomového kamene, v horní polovině stažená devíti horizontálními pásy po celém obvodu.

Elektrárna byla postavena v letech 1924–28 podle projektu architekta Františka Roitha firmou Kapsa a Müller.

Téměř zapomenutá zřícenina hradu Oheb, s nádherným výhledem a kolmým srázem do Sečské přehrady.Hrad byl podle pověsti založen v 11. století, ve 12. a 13. století byl držitel klášter Benediktů z Vilémova.

Stavba má novou fasádu a opravenou střechu. Zámecká kaple je zrušena a v této místnosti, která procházela přes dvě podlaží, je vestavěno opět patro.

Svět zážitků nejen pro děti - to je podtitul nově otevíraných expozic na zámku v Cholticích u Přelouče, zaměřených nejen na vodníky, ale především a hlavně na půvabný svět černého divadla, který vás obklopí a vtáhne do sebe.

V 16. století byla původní tvrz přestavěna na renesanční zámek. Roku 1623 byl zámek vypálen císařskými vojsky.

Původně rokokový zámeček z poloviny 18. století. Je to obdélná, přízemní stavba s dřevěnou věžičkou, členitou hlavní fasádou a se štítem uprostřed.

Lipka se nachází na kopci jižně od Bradla. V okolí rostlo mnoho lip – od nich název Lipka. Již v dávných dobách zde stála mohutná tvrz. První písemná zpráva o lipeckém panství je z roku 1303.

Zámek v Lukavici vznikl v první polovině 18. století jako středisko správy pyritových dolů, které v této době měla pronajaty od majitelů nasavrckého panství společnost pražských těžařů. V r. 1755 převzal vedení podniku tehdejší majitel panství Jan Adam z Auersperka.

Všechny, kdo se zajímají o keltskou kulturu, zveme na návštěvu zámku Nasavrky. V tomto renesančním sídle se dnes dozvíte to, jak Keltové přišli do Čech, jakým řemeslům se věnovali i jaký byl jejich spirituální život.

Jedná se o třípodlažní stavbu podélného tvaru s centrálním klenutým vchodem. Budova dřívějšího zámku byla stržena v roce 1823 a roku 1825 postavena nová, tzv. úřednická.

Jednou z památečných staveb města Seče je renesanční zámek vystavěný před rokem 1577 se zachovalým portálem s erby majitelů Karla Záruby z Hustířan a Anny z Valdštejna, nyní sídlo městského úřadu. Zámek v městečku Seč vznikl na místě dřívější tvrze po roce 1564. Počátkem 17. stol. byla pozdně renesančně přestavěna a rozšířena o kratší příčné křídlo, dokončení přestavby roku 1610 připomíná kamenný vstupní portál.

Zámek leží na konci města, asi 50 m vlevo od silnice vedoucí do Běstviny. Veřejnosti není přístupný.

Židovský hřbitov v Heřmanově Městci byl pravděpodobně založen v 15. století. Na ploše téměř 4000 m² se nachází 1077 náhrobních kamenů, tumba z roku 1844 a velká hrobka z poloviny 19. století.

U obce Hoješín, prakticky na břehu Sečské přehrady, najdete malý zbytek hřbitova z počátku 19. stol., který byl zrušen a zlikvidován roku 1980. Zbytek hřbitova založený v první polovině 18. století se nachází nedaleko obce Hoješín. Celkem tu bylo asi 300 hrobů.

Dub je nazýván Žižkův na základě dvou výprav husitů, které dobývaly hrad Lichnice. Žádné z výprav se však sám Žižka neúčastnil.

Na ostrohu nad Třemošnicí byl v 2. pol. 13. století vybudován hrad Lichnice. Hrad je přístupný oficiálně od května do října, ale kolem brány se dá projít po cestičce vždy a hrad tak navštívit kdykoli.

Hrad vybudovali ve 14. století, kdy byl majetkem Matyáše z Rabštejna. Později kolem 16. století hrad zpustl. V 19. století nechal kníže František Josef Auersperk romanticky upravit zbytky hradního paláce.

Hrad Strádov byl vystavěn tak, že jeho předhradí zabíralo okraj plošiny nad východním srázem údolí Chrudimky. Samotné hradní jádro se pak tísnilo na skalnatém výběžku hrany údolí nad skalní stěnou přímo nad hladinou řeky, odděleném od předhradí hlubokým hradním příkopem.

Skalnatý ostroh, na kterém hrad stál, byl přístupný jedině přes strmé sedlo od severu po dřevěných schodech a žebřících. Na vrcholu stál věžovitý palác nepravidelného půdorysu, v jehož přízemí se nacházelo skladiště a hospodářské příslušenství, v patře pak bydlel majitel.

Mohutná zřícenina gotické věžové tvrze Svojšice se nachází ve stejnojmenné obci asi 4,5 km po červené turistické z Choltic. Záznamy v zemských deskách říkají, že tvrz byla založena roku 1365 vladykou Mikšíkem ze Svojšic.