TIPY – PŘÍRODA | Železnohorský region

Na zámecký park na východě navazuje lesopark Palác. Severní část přírodního parku Heřmanův Městec zaujímá Bažantnice se starou doubravou.

Ložisko Běstvina se nachází v severozápadní části Národního geoparku Železné hory.

Vyčištěný lom, najděte a spočítejte trilobity nainstalované na stěny lomu (jsou dva).

Nacházíme se v Českém masivu, na okraji Středočeské oblasti, v místech výskytu prvohorních sedimentárních a vulkanických hornin a svrchnokřídových sedimentárních hornin. Místní horniny ukrývají svědectví o přítomnosti dvou různě starých moří a vulkanické činnosti.

Nedaleko obce Deblov, na kótě Na Chocholce se nacházejí rozlehlé křemencové skalky ordovického stáří, které reprezentují zachovalé dno moře.

Přírodní památka Kaštanka o rozloze 1,08 ha, je unikátním sadem kaštanovníků setých s plody jedlými kaštany. Sad kaštanovníků založil v roce 1776 Jan Adam Auersperg na části zámecké zahrady.

Krkanka je přírodní rezervace poblíž obce České Lhotice v okrese Chrudim. Oblast spravuje AOPK ČR Správa CHKO Železné hory.

Lípa srdčitá, která pamatuje osm století, je 27 metrů vysoká a obvod jejího kmenu činí 802 cm. Místo, v kterém roste, patří k historicky cenné lokalitě s renesančním zámečkem Lipka, ze kterého jsou nádherné výhledy na jeden z hřebenů Železných hor i nedaleký prales Polom. U cesty vedoucí k hrobce Kustošů roste mohutná lípa, jejíž stáří se odhaduje na 800 let. Památná lípa roste u cesty směřující od panského sídla na Lipce k místu bývalého hřbitova, které je dnes upravené jako hrobka původních majitelů panství Kustošů.

Bezobslužné informační stanoviště – BIS s tématem STAROHORY – PROTEROZOIKUM.

Ve svahu nad Licoměřicemi se nachází pozůstatky po těžbě uranu v podobě odvalů a oplocených důlních objektů.

Původní lomy na křemenec, které jsou dnes značně zarostlé, poskytují zajímavé nálezy zkamenělé fauny prvohorního stáří včetně trilobitů. V lese severně od Lipoltic se nachází romantická Lipoltická skála taktéž z křemencové horniny. Ty jsou řazeny k tzv. lipoltickému souvrství.

Slepence: Na návsi se nachází balvan tzv. litošických slepenců, které lze nalézt i v blízkém okolí rybníka. Dále se zde nachází vulkanity různého typu a západně od obce také staré důlní dílo s haldami, kde lze sbírat světově unikátní minerály fosfátové mineralizace.

Obec Lukavice je původně hornická obec, kde byl v minulosti těžen pyrit pro výrobu kyseliny sírové. Dnes jsou pozůstatky patrné hlavně v podobě rozsáhlé haldy uprostřed návsi, vstupu do Bartolomějské štoly na návsi a také v podobě budovy bývalého horního úřadu, dnes obecního úřadu, kde je umístěna malá expozice těžby v Lukavici.

Bezobslužné informační stanoviště – BIS s tématem HLUBINNÉ VYVŘELINY – PLUTONITY.

V lomu je těžen vápenec silurského a devonského stáří (prvohory). Jsou zde popsány četné nálezy unikátních minerálů i zkamenělin.

Prales má dvě části: Malý Polom a Velký Polom a jeho nejstarší část byla založena v roce 1933. V pralesní části jsou zachovány jedlové bučiny s javorem klenem a smrkem.

Zřícenina hradu Rabštejnek je založena na křemencích ordovického stáří. Ve svahu pod zříceninou a jihozápadně od ní se nacházejí rozlehlá kamenná moře se zajímavou flórou i faunou. Na některých vrstevních plochách kamenů je možné sledovat stopy po činnosti vrtavých organismů, kteří žili v prvohorách.

Nacházíme se v Českém masivu, na okraji Středočeské oblasti, v místech výskytu sedimentárních hornin prvohorního a druhohorního stáří. Místní horniny ukrývají svědectví o přítomnosti dvou různě starých moří.

Horní Raškovice jsou historickou kamenickou osadou, kde byly těženy horniny – křemence pro výstavbu budov, ale i pro výrobu mlýnských kamenů. Dnes je zde rekreační areál Barborka s rozhlednou, dětským hřištěm a geologickou expozicí.

Naleštěná plocha + informační tabule: Nacházíme se v západní části Národního geoparku Železné hory, v centrální části vrcholového hřebene Železných hor. Stojíme na východní straně skalnatého ostrohu Ohebské skály.

Dolní okraj údolí leží v osadě Peklo, kde navazuje další romantický úsek zvaný Strádovské Peklo. Ten je součástí Slavické (nebo také Práčovské) obory, která byla založena již před rokem 1770 knížetem Auerspergem, pánem nasavrckého panství, a slouží dodnes k chovu jelení a mufloní zvěře.

Původní mokrá louka s výskytem ďáblíku bahenního, jižně od Nasavrk.

Bezobslužné informační stanoviště – BIS s tématem PRVOHORY – PALEOZOIKUM se nachází ve východní části chrudimského staršího paleozoika, v místech vápenopodolské synklinály, která je nyní interpretována jako soustava tektonicky omezených ker s šupinovitou stavbou.

Na největší lokalitu s výskytem bledule jarní se vydáme do Vršovské olšiny, přírodní památky vyhlášené v roce 1990 a rozkládající se na ploše 18,65 ha. Jak už název napovídá, leží toto území mezi obcemi Vršov a Krásné. Jedná se o olšinu s mnoha prameništi a na sušších místech s vtroušeným smrkem. Na jaře pokrývají tuto přírodní památku tisíce květů bledule jarní.

Téměř zapomenutá zřícenina hradu Oheb, s nádherným výhledem a kolmým srázem do Sečské přehrady.Hrad byl podle pověsti založen v 11. století, ve 12. a 13. století byl držitel klášter Benediktů z Vilémova.