Rudný důl Lukavice
S dolováním bylo započato již před rokem 1672 a pravděpodobně ještě dříve. Nejprve byl pravděpodobně těžen na povrch vystupující limonit, vzniklý přeměnou pyritu, jako surovina pro výrobu železa. Pozůstatky těchto prací lze nalézt v místní částí, nazývané „V dolech“.
Pyritové doly byly přímo v centru obce a v jejím nejbližším okolí. V roce 1703 byly doly pro svoji nevýnosnost pronajaty majitelem panství hrabětem ze Schönfeldu nějakému Dunyberkovi, následně společnosti pražských kupců a konečně roku 1732 byly prodány knížecímu rodu Auesperků. Za jejich správy došlo k velkému rozvoji dolování a chemické výroby.
V roce 1767 se pracovalo v hloubce 33 metrů. Zajímavostí je, že pro nedostatek horníku byli zde zaměstnávání soudem odsouzení drobní zloději a podobní přestupitelé zákona s platem 4 krejcarů za jednu šichtu.
V roce 1791 byly v Lukavici následující šachty: Vilemína, sv. Bartoloměj, sv.Vavřinec a Schmidtova a pracovalo se na devíti patrech. V dolech pracovalo 15–20 lidí které řídili dva dozorci. Pracovalo se v osmihodinových směnách s platem 15–20 krejcarů. Vyrubané chodby nebyly vydřevovány protože důl byl suchý.
Pyritové doly byly přímo v centru obce a v jejím nejbližším okolí. V roce 1703 byly doly pro svoji nevýnosnost pronajaty majitelem panství hrabětem ze Schönfeldu nějakému Dunyberkovi, následně společnosti pražských kupců a konečně roku 1732 byly prodány knížecímu rodu Auesperků. Za jejich správy došlo k velkému rozvoji dolování a chemické výroby.
V roce 1767 se pracovalo v hloubce 33 metrů. Zajímavostí je, že pro nedostatek horníku byli zde zaměstnávání soudem odsouzení drobní zloději a podobní přestupitelé zákona s platem 4 krejcarů za jednu šichtu.
V roce 1791 byly v Lukavici následující šachty: Vilemína, sv. Bartoloměj, sv.Vavřinec a Schmidtova a pracovalo se na devíti patrech. V dolech pracovalo 15–20 lidí které řídili dva dozorci. Pracovalo se v osmihodinových směnách s platem 15–20 krejcarů. Vyrubané chodby nebyly vydřevovány protože důl byl suchý.
